Divadlo KULT - KULTprodukce

KULT příležitostně produkuje i vlastní projekty.

„Říká se, že člověk je výrobek boží. Tím hůř. Bůh neměl ani ponětí o moderní technice.“
Karel Čapek, R.U.R.

Autorská site specific inscenace.

Kdo je bůh v 21. století a kdo bude bohem ve století následujícím? Jestli je bohem ten, který umí vytvářet světy a dávat neživým věcem život, není bohem tak trochu člověk? Co když ale umí stvořit něco, co jeho schopnosti už dávno překonalo. Něco, co na rozdíl od člověka nepotřebuje tělo, které stárne a podléhá nemocem, něco s nekonečným věděním. Něco, co je všude a ve všem. Tak jako bůh.

V takovém světě je to jediné, co zůstává člověku, duše.

Ale co to je duše?

režie Štěpán Gajdoš dramaturgie Filip Nuckolls výprava Petr Vítek sound design a zvuková dramaturgie Polina Khatsenka video obsah Martin Štěpánek technologie Jiří Bartoš, Michal Pustějovský pohybová spolupráce Barbora Nechanická fotoLucie Urban, Martin Štěpánek technická podpora Milan Hodis, Jiří Pletánek, Kryštof Novák výroba kostýmů Ivana Hawlová výroba mobiliáře Petr Vaňač, Patrik Vanický, Richard Vlček grafické zpracování Lukáš Franz produkce Barbora Kropáčková, Petr Bureš

obsazení Jakub Gottwald, Andrea Berecková, Kryštof Grygar, Richard Janča, Michal Sikora, Denis Šafařík, Matěj Šumbera, Samuel Toman, Adam Mensdorff-Pouilly

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.

www.eeagrants.cz | www.norwaygrants.cz

Ve středu 8. února 1989 v ranních hodinách došlo k výbuchu v atriu budov národních výborů v Ústí nad Labem. Ke zranění osob nedošlo, hmotná škoda je značná. Na naši politickou scénu vstoupil nový pochybný a nebezpečný argument – teror. Tlaková vlna ze dvou nastražených náloží vyrazila odhadem tisíc okenních skel. Bomby tvořilo celkem asi 10 kilo trhaviny Gelamon, růžový a fialový budík Mirka 394 od firmy Prim a krabice z dřevotřísky. Nejprve explodovala menší nálož, která vystřelila tu větší do výšky a ta explodovala až poté, aby bylo dosaženo co největšího destrukčního efektu. Šlo o velmi profesionální práci. Strůjce výbuchů nebyl nikdy dopaden. Za posledních 30 let vzniklo mnoho teorií, kdo za explozí stál. Všechny byly liché. Tato inscenace je ve formátu audiowalk. Divák potřebuje chytrý telefon s nainstalovanou aplikací na čtení QR kódů a sluchátka. Celý příběh zahrnuje 7 kapitol tedy 7 lokací na zhruba 2 kilometrech cesty. V přechodech divák poslouchá dobová intermezza.

námět Honza Kvasnička režie Filip Nuckolls audio Jiří Pletánek

obsazení Marta Vítů, Gabriela Hauptvogelová, Jindřiška Moravcová, Ctirad Götz, Jan Řezníček, Jan Jankovský, Jiří Černý, Jakub Gottwald, Jan Plouhar, Jiří Kraus, Lukáš Černoch, Matúš Bukovčan, Jiří Trnka, Kryštof Kotek, Jan Veselý, Tadeáš Horohleď, Miroslav Slanec, Miroslav Rosendorf, Filip Nuckolls a Honza Kvasnička

vývoj a výroba aplikace Kamil Kukura a Jan Novák produkce KULT, spolek

Nejtajemnější místo leží v Sudetech! Říká se, že severočeská krajina je záhadná, nabitá energií, magická. Že zdejší temná historie neskončila, ale přetéká do současnosti. Ale co když je to pravda? Stojíme o to dozvědět se, co se skrývá pod vrcholy kopců, mezi skalami a v rozpadlých budovách? Zjistit, co se stane, když se síly země propojí se silami lidské mysli? Můžeme si pak být jistí, že se vrátíme tam, odkud jsme vyjeli? Z divadelního vlaku letos přesedneme do staré Karosy a vyrazíme z Litoměřic až tam, kam se ještě nikdo nevydal. Další unikátní projekt divadla KULT je poctou severočeským Sudetům, tentokrát ale hrajeme na temnou strunu. Autobusem za hranice reality!

Obsazení Ctirad Götz, Jakub Gottwald, Anita Krausová, Adam Mensdorff-Pouilly, Daniel Horečný, Zbyšek Humpolec, Hynek Tajovský, Markéta Mrákotová (Jakub Urban, Helena Urban, Šimon Dohnálek) Řidič autobusu Zdeněk Pejša

Režie Filip Nuckolls Scénář Vladimír Fanta Námět Honza Kvasnička Scénografie Ivana Zochová Kostýmy Jan C. Löbl Technická podpora Jiří Pletánek, Milan Hodis Produkce Lenka Havelková, Honza Kvasnička, Petr Bureš, Marie Stanková, Miroslav Slanec Ilustrace Jindřich Janíček Grafické zpracování Lukáš Franz Fotografie Jiří Dvořák, Tereza Vlasáková Projekce Klára Míčková Video Michael Johanides Sound design Polina Khatsenka

Zvláštní poděkování patří Evě Löblové, Zdeně Bulákové, manželům Konopovým, manželům Winklerovým, Petrovi Karlíčkovi

Je 3. září 1948 a v Sezimově Ústí umírá Edvard Beneš. Neurologové tvrdí, že lidský mozek ve dvaceti minutách v čase tělesné smrti vykazuje nadměrnou aktivitu. Je to tedy ten bájemi opředený poslední soud, závěrečný ﬁlm našeho života, který se nám protáhne na celou věčnost? A pokud ano, jaký ﬁlm by běžel v hlavě našeho druhého prezidenta? Site-speciﬁc představení na sedmi scénách ve čtyřech poschodích haly bývalé montáže Severočeské armaturky.

Obsazení Anita Krausová, Anna Fišerová, Eva Kodešová, Martin Tlapák, Jakub Urban, Helena Machová, Lukáš Černoch, Václav Hanzl, Adam Mensdorff-Pouilly, Radek Pokorný, Václav W. Kraus, Jakub Folvarčný, Natálie Řehořová, Dan Dittrich, Jan Kugler Nahrávky Milena Steinmasslová, Petr Lněnička, Jan Plouhar, Lukáš Černoch, Natálie Řehořová, Jaroslav Achab Haidler, Dušan Urban

Koncept Filip Nuckolls a Honza Kvasnička Režie Filip Nuckolls Scénář Filip Nuckolls, Tereza Škrnová Scénograﬁe Jan C. Löbl, Ivana Zochová Kostýmy Lucie Šperlová Mistr zvuku Jiří Pletánek Výtvarné instalace a objekty Erik Bartoš, Matěj Kapitán, Josefína Vránová, Karíma Al-Mukhtartová, Zdena Kolečková, Richard Loskot Odborný poradce Josef Märc Produkce Lenka Havelková, Petr Bureš, Tereza Vlasáková, Honza Kvasnička

Fotografie archiv KULT, spolek

Unikátní projekt divadla ve vlaku a okolí. Rozmarná pocta Českému středohoří pro celou rodinu. Krajina a historie vnímaná všemi smysly. Žádné velké mudrování, jen sny, báchorky, nesmysly a dobrodružství. Na Švestkové dráze, na železniční trati Lovosice – Hnojnice a zpět.

Obsazení Anita Krausová, Jan Řezníček, Martin Tlapák, Zbyšek Humpolec, Filip Nuckolls, Marie Stanková, Vanessa Díaz, Helena Machová, Jakub Urban, Kryštof Kotek, Daniel Horečný, Adam Mensdorff-Pouilly, Roman Říha, Aleks Hue, Ivana Zochová, Martina Lišková, Tereza Škrnová (alternují Dana Marková, Honza Kvasnička)

Idea Honza Kvasnička a Filip Nuckolls Scénář a režie Filip Nuckolls Hudba Daniel Fikejz Loutky Lukáš Kuchinka, Jan Bažant Kostýmy Jan C. Löbl Landscape Art instalace Ivana Zochová Mistr zvuku Jiří Pletánek Řidiči Tereza Vlasáková, Lenka Havelková, Ivana Zochová, Roman Říha Strojvedoucí, vlakvedoucí a nádražní servis AŽD Praha Foto a video Ideamakers – Jiří Dvořák, Tomáš Lumpe, Martina Lišková Ilustrace Aneta Bendáková Překlad Jan Kvapil, Karl-Heinz Gmehling, Tereza Škrnová Produkce Martina Lišková, Lenka Havelková, Honza Kvasnička

Fotografie Jiří Dvořák

KULT produkoval tři inscenace Činoheráku Ústí v rámci
projektu „Tři podoby svobody“, který byl podpořen z Fondu EHP a Norských fondů 2009–2014.

V létě 2002 se šestnáctiletý Marinus Schöberl vypravil na víkend do východo–německého Potzlova — vesnice, kde dříve žila jeho rodina a měl tam také přátele. Když se ani po týdnu nevrátil domů, jeho matka po něm vyhlásila celonárodní pátrání. Po Marinusovi se ale jakoby slehla zem. Jasno bylo jen v tom, že do Potzlowa dojel večer ze 12. na 13. července a popíjel tu se svými kamarády. Marinusovo tělo se našlo až po čtyřech měsících. Z jeho vraždy byli obviněni a posléze za ni odsouzeni tři podobně staří chlapci, kteří se otevřeně hlásili k pravicovým extremistům. Zarážející na celé věci byla skutečnost, že se všichni poměrně dobře znali, byli dokonce kamarádi. Ba co více, o incidentu zřejmě věděli i někteří další obyvatelé Potzlowa.

Obsazení Marta Vítů, Irena Kristeková, Jiří Trnka, Václav Hanzl, Lukáš Černoch, Jan Plouhar

Režie Michal Skočovský Dramaturgie Vladimír Čepek Výprava Lucie Halgašová Hudba Ondřej Švandrlík Produkce Ludmila Vacková, Tereza Silbernaglová, Honza Kvasnička

Fotografie archiv KULT, spolek

Temná groteska o zeměměřiči K., který přichází do vesnice, jejímuž systému zákazů, příkazů a vztahů nedokáže porozumět a jeho situace se stává bezvýchodnou. Cílem inscenace Zámek bylo zbavit Franze Kafku odéru málo srozumitelného, téměř mystického autora, kterému nemohou do hloubky porozumět ani sami jeho vykladači. Inscenace jej ukazuje jako ironika, který velmi přesně vnímal nejen ducha doby, ale i zákruty lidské psychiky, které dokázal vylíčit s krutou přesností a místy i s úšklebkem.

Obsazení Jan Jankovský, Anita Krausová, Dan Dittrich, Jaroslav Achab Haidler, Jiří Maryško, Jiří Trnka, Matúš Bukovčan, Milena Steinmasslová, Richard Němec

Režie Filip Nuckolls Dramatizace a dramaturgie Vladimír Fanta Scéna a video Štěpán Jirák Kostýmy Lucie Šperlová Hudba Ondřej Švandrlík Light Design František Fabián Produkce Ludmila Vacková, Tereza Silbernaglová, Honza Kvasnička

Fotografie archiv KULT, spolek

Adaptace Cervantesova díla nabízí řadu překvapivých momentů. Na rozdíl od předchozích českých divadelních zpracování Dona Quijota se v této interpretaci objevuje „rytířů“ hned několik. V roli šlechtice s ryzími úmysly, který se společně s věrným sluhou Sanchem Panzou vydal bojovat za lepší svět, spravedlnost a staré rytířské ideály, se postupně představuje hned sedm herců.

Obsazení Kryštof Rímský, Jan Plouhar, Jan Jankovský, Jaroslav Achab Haidler, Matúš Bukovčan, Anita Krausová, Nataša Gáčová, Lukáš Černoch, Ondřej Švandrlík

Režie Thomas Zielinski Dramaturgie Johana Součková Scéna Lukáš Kuchinka Kostýmy Jan C. Löbl Hudba Ondřej Švandrlík Produkce Ludmila Vacková, Tereza Silbernaglová, Honza Kvasnička

Fotografie Činoherák Ústí

Deus Ex Machina

Exploze

Bermudský Δ

V hlavě Edvarda Beneše

Kredenc

KULT produkoval tři inscenace Činoheráku Ústí v rámci
projektu „Tři podoby svobody“, který byl podpořen z Fondu EHP a Norských fondů 2009–2014.

Kopanec

Zámek

Don Quijote

Děkujeme našim partnerům

Deus Ex Machina

Exploze

Bermudský Δ

V hlavě Edvarda Beneše

Kredenc

KULT produkoval tři inscenace Činoheráku Ústí v rámciprojektu „Tři podoby svobody“, který byl podpořen z Fondu EHP a Norských fondů 2009–2014.

Kopanec

Zámek

Don Quijote

Chcete, aby vám z našeho programu nic neuniklo?

Děkujeme našim partnerům

KULT produkoval tři inscenace Činoheráku Ústí v rámci
projektu „Tři podoby svobody“, který byl podpořen z Fondu EHP a Norských fondů 2009–2014.